Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?