Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.

Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.

Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka? Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.