Kdo by chtěl mít víc času? A kdo má pocit, že stále něco nestíhá? Co když to nejdůležitější je si uvědomit, že možná stíháme to podstatné. Nebo že bychom měli hlavně stíhat to podstatné. Protože čas je komodita, se kterou se zkrátka nekšeftuje.

A přesto máme tendenci s tím tolik mrhat. Co kdybych vám ale řekla, že máte půl roku života? Nebo rok? Jak byste se zbývajícím časem nakládali? Možná tady nehrajeme o to, jak dlouhej život je, ale kolik života se v těch dnech vlastně ukrývá.

Jedna z mých tradičních otevíracích epizod, která má za cíl jen probudit. Protože na tuhle věc zkrátka furt a furt zapomínáme. A opakování je matka moudrosti, říká se.