Mám na vás otázku – skutečně žijete tu nejryzejší formu života? Je to to „ono"? Vstáváte s nadšením? Nebo věci, které chcete udělat, odkládáte na „AŽ"? Nebo na „PŘÍŠTĚ"? Ale co když to „příště" nenastane. Co když vám na dveře zaklepe rakovina. Nebo něco podobného, co mění pravidla hry.

Rakovina byla to nejlepší, co nás v životě potkalo. A to říkám s kamenným výrazem a maximální upřímností. Srovnala priority. A naučila nás žít „teď a tady". A pouštět se do věcí víc po hlavě. Nepřemýšlet tolik.

Vy na ni však čekat nemusíte. Tento díl berte podnět k zamyšlení (se). A ke vzkříšení upřímnosti k sobě. Protože pokud nebudete upřímní k sobě, ke komu byste měli?