Ženich nudný. Dvě slova, která si prý Božena Němcová poznamenala o vlastní svatbě v sedmnácti.

Znáte ji ze školních lavic a možná ji máte i v peněžence. V tomhle dílu se ale nedívám na spisovatelku z čítanky, ale na ženu. Na holčičku, která se bála vlastní mámy, na manželství, které sama nazvala otroctvím, a na smrt syna, po které začala psát tu nejlaskavější knihu české literatury. A taky na dceru Doru, které možná předala víc, než chtěla.

Uslyšíte, proč malá hrdinka Babičky nese její vlastní jméno, co spojuje Dořina syna s autorem Rumcajse a co o ní prozradila DNA z jejích vlasů.

Na konci vás čeká krátké cvičení podle Virginie Satir: jak přepsat rodinné pravidlo, které vám už neslouží. Celý pracovní list najdete v příloze.

Je to můj pohled, ne ultimátní pravda. Pokud vám díl otevřel něco těžkého z vaší vlastní rodiny, nenoste to v sobě sama a obraťte se na terapeutku nebo terapeuta.

Doplňující cvičení naleznete ZDE

Zdroje (dohledáno podle nejlepšího vědomí a svědomí):

Magdaléna Pokorná: Josef Němec. Neobyčejný muž neobyčejné ženy (Academia 2009)

Marie Bahenská: Liberální matka Božena Němcová? (Český lid 2012)

Vladimír Úlehla: Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora (Jičín)

Vladimír Úlehla: Václav Fejfar (Jičín 2008)

Muzeum Boženy Němcové, Novinky.cz, CNN Prima News, Eurozprávy, Radio Prague International