Porucha příjmu potravy nemá tvar. Není to jen o jídle, není to jen o těle. Je to stav bytí, v němž se člověk často ztrácí sám sobě – bez mapy, bez kompasu. V této epizodě otevírám svůj vlastní příběh. Ale ne tak, jak se příběhy běžně vyprávějí. Ne lineárně. Ne jednoduše.

Pokusím se sdílet, jaké to je. Jaké je to žít v temnotě, která není úplnou tmou – spíš mlhou, co obklopuje každou myšlenku. Mluvím o paprscích světla, které dokážou být zrádné, i o duze, která není kýčovitým koncem, ale tichou připomínkou, že i po bouři může přijít barva.

Tahle epizoda není návod.
Je to zastavení.
Je to prostor pro pravdu.
A možná i pro naději.

Buďme ve spojení na mém Instagramu nebo Instagramu Prostor pro duši .