V tomhle dílu se spolu potkáváme v temnějších časech. Když se venku krátí dny a dlouhé večery začnou rezonovat hluboko v našich emocích i tělech. Tahle epizoda je o tom, co se s námi děje, když se světlo zmenšuje – jak na to reaguje naše psychika, hormony a celý vnitřní svět. O tom, že není divné cítit tíhu právě teď. Že únava, melancholie, hledání smyslu… tenhle rytmus může mít své vlastní opodstatnění. Bez rady „vyskoč a bude dobře“. Spíš jako pozvánka: Pojď si sednout se mnou vedle ohně v sobě. Naslouchat tomu, co je. A dát tomu prostor. Najdeš tu i další inspiraci: https://martinachomatova.cz/kniha-vyhrala-jsem-depresi/ Poslouchej pomalu. Dovol si být v těle. A když tě to osloví, sdílej dál s někým, kdo tu může najít úlevu.