Více než 6000 dětí vyrůstá v Česku v ústavní a ochranné výchově. V naprosté většině nikoliv vlastní vinou, ale kvůli prostředí, ze kterého pocházejí, pozdní pomoci nebo chybějící prevenci. Štěpán Jílka, zmocněnec pro ústavní a ochrannou výchovu, mluví o tom, co děti v péči státu skutečně potřebují, kde stát naráží na své limity a jak moc velkou roli hraje čas. Jak fungují zařízení, kde mají být děti chráněny a jak naopak ta, která chrání společnost před dětmi?

V rozhovoru popisuje realitu zařízení, práci vychovatelů, dopady traumat i to, proč je příběh každého dítěte jiný. A také jak málo někdy stačí, aby pomoc nepřišla pozdě a škody napáchané na těch nejzranitelnějších se minimalizovaly.

👉 Proč čím dál víc dětí končí v ústavní péči?

👉 Kde selhává prevence a včasná pomoc rodinám?

👉 Jak vypadá každodennost v zařízeních ochranné výchovy?

👉 A co může český stát udělat lépe – hned teď?

„Děti jsou lakmusovým papírkem toho, co se děje v rodině. Je těžké hledat hranici, kdy už má stát intervenovat, ale některé ukazatele jsou neoddiskutovatelný red flag.“

–
Přijďte si 11. prosince odpočinout od předvánočního shonu a zastavte se na Vánoční Pěně offline.
Těšíme se na vás od 18:00 v Chapteru na Praze 7. ✨
🎟️ Vstupenky: connect.boomevents.org/…/vanocnipena