U vzniku prvních komunitních zahrad v České republice stála také Kokoza, společensky prospěšný podnik, který se dlouhodobě věnuje nejen zahradám, ale také kompostování. V této epizodě jsem vyzpovídala Aničku Černou, která v rámci Kokozy podporuje vznik a rozvoj komunitních zahrad. Máte-li velký zájem založit komunitní zahradu, je dobré (a rozhodně jednodušší) nejprve se stát členem některé již fungující ve vašem okolí. Komunitní zahrady podle zkušeností Aničky vznikají nejčastěji tzv. odspodu, protože lidé si chtějí v místě, kde bydlí a tráví nejvíce času, vybudovat svou komunitu, skupinu lidí, se kterou mohou společně podnikat nejrůznější aktivity, včetně budování zahrady a pěstování v ní. Fungující komunita a přátelské vztahy upevní váš vztah k danému místu, ke komunitní zahradě, ke čtvrti či obci, kde bydlíte. Je ale dost možné, že ve vašem okolí žádná komunitní zahrada či jiný podobný spolek není. Pak statečně a hurá do toho! Jedny z prvních aspektů, které musíte řešit, je pozemek a financování. Primárním zdrojem financí by měla být sama komunita. Pro komunitní zahradu je navíc hodně důležité využívat i schopností a dovedností jejích členů (práce se dřevem, účetnictví, propagace, apod.). I to je pro komunitní zahradu podstatný kapitál. Sehnat finance na nastartování projektu komunitní zahrady nemusí být až tak těžké. Můžete se obrátit na obce, velké firmy a podniky v okolí, nebo na státní instituce. Také můžete zorganizovat benefiční akci, dárcovskou výzvu (crowdfunding) nebo využít běžící projekty a výzvy nadací. Anička doporučuje Nadaci Partnerství nebo Nadaci Via (pozor, podcast byl předtáčen a zmiňovaný program “Už to roste, už to klíčí” je již ukončen). Zakladatelé komunitní zahrady nemusí hledat jen krásnou zelenou plochu čekající na osazení. Naopak dobře mohou posloužit tzv. brownfieldy, místa s plánovanou budoucí výstavbou, krátkodobě bez využití, nebo zanedbaná zákoutí, opuštěné vnitrobloky či veřejné prostory na štěrku, bývalá parkoviště, apod. Komunitní zahrada samozřejmě musí řešit vodu. Jako první zvažujeme zdroje dešťové vody. Jsou blízko svody dešťovky? Můžeme si postavit domeček (zázemí) a využít jeho střechu? Má pozemek jiný zdroj vody, např. vlastní studnu? Případně se nabízí domluvit se se sousedy a napojit se u nich na vodovodní řád. Asi nejnákladnější řešení je nechat si vodu dovážet. V rozpočtu zahrady je vždy potřeba počítat s náklady na běžný provoz, na péči o nářadí a mobiliář, na nákup kompostu, mulče nebo rostlin. Nejčastěji se podceňuje odměna pro členy komunity, kteří mnohdy věnují zahradě stovky hodin ročně. Model dobrovolnictví ale nemusí být dlouhodobě udržitelný. Při zakládání komunitní zahrady prosím nespěchejte. Věnujte čas naladění se na sebe v rámci skupiny a zahrady. Klíčové je stanovit si vizi, určit pravidla fungování a metody rozhodování ve skupině. Inspirujte se v epizodě s Ivanou Mertovou, kde jsme fungování neformálních spolků probraly detailněji. K vizi a pravidlům je potřeba se pravidelně vracet, poupravit je, protože členové komunitní zahrady se proměňují, zahrada se rozšiřuje, a je fajn, předejít tím chaosu, ač tento stav je vcelku přirozený (čas od času). Vůdce komunitní zahrady musí umět povinnosti delegovat a rozdělit jednotlivé role a dílčí projekty mezi ostatní členy. Anička doporučuje mít větší koordinační skupinu, spíše než jednu vůdčí osobnost, tak je šance zvládnout vše “dobrovolnicky”. Člověk by se měl v komunitní zahradě cítit jako doma - bezpečně. A přesně tomu napomáhají i stanovená pravidla, která členové zahrady dodržují. Mnohdy musíme pro náš pocit bezpečí zahradu uzavřít před volným vstupem veřejnosti, vyznačit jasné hranice a prostor oddělit plotem. Podle lokality, kde zahradu máte, zvažte i různá opatření na ochranu před vandalismem. Musíme v komunitní zahradě pořádat akce? Anička říká, že primárně by akce měly sloužit komunitě, pro radost a potěšení. Může se jednat o společné pikniky, posezení u ohně, workshopy, kurzy, či pouhé promítání f