Vyprávím skutečný příběh ze svého podnikání o zakázce na web pro velké obchodní centrum. Začínám obchodnicí, která mi zakázku přivedla, a první schůzkou, kde mě klient zpočátku chválil a tlačil na cenu tím, že jiná firma prý nacenila méně. Ukazuji, jak na takové srovnávání reagovat: vrátit rozhovor k vlastní zakázce a nepitvat nabídku, kterou neznáte. Popisuji, jak se domluvíme na webu bez administrace, jen s jedním místem pro akce restaurace, a proč jsem každou sekci výslovně popsal v příloze smlouvy. Po roce pauzy kvůli územnímu plánu pak klient přišel s papíry, vystoupil jako drsňák a nechal se slyšet, že web nemá administraci a že chce vrátit peníze. Rozebírám, jak se zachovat, když se vás někdo pokouší zastrašit, a jak jsem zavřel pusu jeho zaměstnanci. V závěru přečtu klientovi jeho vlastní smlouvu, situace se otočí a já se rozhodnu, že pro něj další zakázku dělat nebudu. Shrnuji také, proč do smluv psát i detaily, které se zdají zbytečné, a co jsem si z toho odnesl.