Před čtyřmi měsíci jsem si dal experiment, kolik kódu na svých projektech opravdu napíšu já a kolik AI. Dnes mi AI píše 100 procent kódu a já nejsem programátor, ale přísedící. V tomto díle ukazuji, co tahle změna znamená pro trh a co zůstává hodnotou ve chvíli, kdy nápad ani exekuce hodnotu už nemají. Mluvím o vibe codingu jako o standardu, ne výhodě, o tom proč si firma za 20 dolarů měsíčně postaví vlastní CRM místo placení velkého SaaS a proč velké platformy drží cenu, ignorují feedback a sázejí na cenovou slepotu. Rozebírám okamžik překlopení trhu, kdy substituce přijde tiše a po segmentech, a vysvětluji proč ostrá specializace, ne univerzalita, je dnes jediná obhajitelná pozice. Ukazuji na příkladu svatebního portálu, proč má smysl jít do ultra-niche, třeba na svatební cukrárny a sweet bary, a jak specializace otevírá druhý kanál hodnoty, vlastní data o segmentu. Jdu i do toho, co AI napodobit neumí: devět hodin v kuse telefonování s ubytovateli, 177 dodavatelů s kompletně vyplněným profilem za necelé dva měsíce, přímý kontakt se zákazníkem mimo reklamní kanály. Vyslovuji predikci, že do poloviny roku 2027 bude 95 procent produktů na trhu postaveno na opakovaném prodeji, ne na akvizici nového zákazníka, protože když AI sníží cenu výroby produktu téměř k nule, jediná pevná hodnota je vztah se stávajícím zákazníkem. V závěru shrnuji šest věcí, které byste měli mít připravené, než trh zaplaví AI generovaná konkurence: ostrou specializaci, vlastní data o segmentu, přímý kontakt se zákazníkem, systém opakovaného prodeje, vlastní technologickou vrstvu a pochopení BCG matice s Giffenovým paradoxem.