Rozebírám manipulativní taktiku evidentní skutečnosti, kdy manipulátor vydává svůj argument za tak samozřejmý, že se o něm nemá diskutovat. Ukazuji, že za touto větou chybí zdůvodnění, protože se manipulátor snaží zbavit důkazního břemene. Procházím formulace, kterými taktika začíná, například „je jasné, že“, „každý přece ví, že“, „i malé dítě ví“, „nelze popřít“ nebo „v tomto jsme přece zajedno“. Pak ji zkouším na dvou příkladech z firmy. Na poradě softwarové firmy zazní, že pro dokončení projektu je přece jasné, že je potřeba najmout víc lidí, i když problém může být v procesech nebo ve špatných nástrojích. Druhý příklad je vedoucí, který zavádí nový systém prémií a tvrdí, že dokonalý systém nejde vymyslet. Radím, jak se bránit: klidně a rozhodně říct svůj názor, třeba s odkazem na výzkumy, podle kterých noví lidé projekt někdy zpomalí. Druhou možností je vrátit důkazní břemeno otázkou „na jakém základě to říkáte“ nebo prostým „proč“. Na filmu Šmejdi ukazuji, jak prodejci hrnců používají stejné věty při prodeji seniorům, a vzpomínám na vlastní zkušenost s babičkou. V závěru shrnuji, že jde o slabší techniku, na kterou stačí reagovat sebejistě a zeptat se na důvod.