Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.

Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska.

V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.