S Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech.

Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Foto: Profimedia