Necelých deset tisíc hlášení o podezření na nežádoucí účinky u vakcín proti covidu přijal Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Dle ředitelky ústavu to vzhledem k 15 milionům vyočkovaným dávkám není alarmující číslo.

40 procent z nahlášených podezření na nežádoucí účinky připadá na zdravotníky, 60 procent na veřejnost. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové drtivá většina nahlášených podezření na nežádoucí účinky nejsou překvapivá. Naopak byla již detailně popsána v klinických studiích. Jde tedy o nežádoucí účinky, o nichž se ví.

„Na SÚKL se ale nezabýváme jen očkováním a léky proti covidu. Připravujeme i novinky v eReceptu a lékovém záznamu. Jako je elektronická evidenci očkování, ePoukaz na zdravotnické pomůcky či eRecept s příznakem modrého pruhu,“ říká Irena Storová v podcastu ZdraveZpravy.cz, v němž i rozvádí, jak tyto novinky budou fungovat v praxi.

U statistiky podezření na nežádoucí účinky u vakcín proti covidu-19 pak říká: „Největší četnost mají takové ty nejmírnější a nejlehčí podezření na nežádoucí účinky. Jako je třeba reakce v místě vpichu, což se stává i u jiných vakcín. Nebo třeba nějaké příznaky podobné lehké chřipce. Někoho pobolívá hlava, jiného klouby. Jsou to většinou příznaky mírného až středního charakteru, které odznívají v řádu hodin nebo několika málo dní.“

Podle ní dále platí, že stejně jako u jiných nových vakcín a léků, četnost hlášení u covidových vakcín bude postupně klesat. Což je dle jejích slov přirozené, protože, jak se zavedou, přestane na ně být upřena taková pozornost jako na začátku.

SÚKL není zodpovědný za očkovací strategii

Irena Storová upozorňuje, že u hlášení o podezření na nežádoucí účinky u covidových vakcín jde vždy o subjektivní hlášení. To znamená, že to, co někdo považuje, za zdravotní problém na dvě hodiny, jiný může vnímat jako zdravotní problém na dva dny.

„Validitu každému nahlášenému podezření na nežádoucí účinek dávají informace od zdravotníků. Vždy je důležité znát celkovou anamnézu dotyčného pacienta. Jaký je jeho zdravotní stav, zda u něj nedochází k souběhu covidu a očkování. Proto se snažíme spojit s lékařem a zjišťujeme více informací,“ vysvětluje Irena Storová.

Přitom upozorňuje i na důležitou věc, která bývá v Česku často opomíjena. Totiž na to, že ne každá vakcína proti covidu-19 je automaticky vhodná pro všechny. Což je dle ní jasně uvedeno i v souhrnných údajích o vakcínách. Ty obsahují případné kontraindikace dané vakcíny, její složení a vůbec základní data. V základu je pak třeba podle ní rozlišovat mezi vektorovými a mRNA vakcínami.

„Vektorové vakcíny, to je záležitost, u které bych se pozastavila u vzácného nežádoucího účinku syndromu trombózy s úbytkem krevních destiček. Tam, kde se tento nežádoucí účinek objeví, bych nedoporučila druhou dávku touto vakcínou. To samé platí pro syndrom kapilárního úniku, tam to také... Více na ZdraveZpravy.cz!!!