Jak se staví tunely a mosty v extrémních podmínkách severní Evropy? Právě o tom je nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz. Pozvání k mikrofonu přijal Aleš Gothard, který je šéfem společností Metrostav Norge a Metrostav TBR. Většinu svého profesního života strávil na severu Evropy.

A většina zakázek, na kterých pracoval, se týká ražby tunelů, ať jde o malé tunely v odlehlých částech Faerských ostrovů, nejdelší silniční tunel na Islandu, finské metro s podmořským tunelem či unikátní tunely spojené mostem v Norsku, za které získal Metrostav ocenění v tamní soutěži stavba roku.

Právě teď staví Gothardův tým 1,2 kilometru dlouhý silniční tunel na Faerských ostrovech, aby spojil s okolním světem osadu s 87 obyvateli. Ostrovní vláda se snaží podpořit život ve zdejších fjordech budováním infrastruktury, aby lidé venkov neopouštěli.

Faerské ostrovy jsou velmi větrné a proprší tu podle statistik i 300 dní v roce. "Už podruhé se nám stalo, že vítr odnesl haly údržby. Byly kupované v Norsku, jsou do zvláštních klimatických podmínek, zateplené a mají certifikaci, že vydrží sílu větru do 180 kilometrů za hodinu. Tu danou noc foukalo na Faerských ostrovech v nárazech 232 kilometrů za hodinu. Plachta z třicetimetrové haly, která je nejdražší, odletěla neznámo kam," popisuje jednu z mnoha potíží u severských staveb Gothard.

Staví se tu především norskou tunelovací metodou Drill and Blast. Jak přesně funguje, uslyšíte detailně v podcastu. Na 220 pracovníků Metrostavu na severoevropských stavbách jsou Češi a Slováci, kteří tu fungují ve dvoutýdenních turnusech. Jsou však profese, které tu Středoevropani zastávat nemohou. Je to například odpovědný vedoucí trhacích prací. Musí mluvit místním jazykem a složit v něm i odborné zkoušky.

Detailně také v rozhovoru probíráme, jak se razí tunely a mosty v odlehlých místech Islandu i Faerských ostrovů, kam zatím nevedou ani přístupové cesty. "Chlapci bydlí na kempu v buňkách, které jsou v rozumné vzdálenosti od stavby. Aby to neměli moc daleko, ale aby to zároveň nebylo moc blízko a mohli se po šichtě v klidu vyspat. Součástí buňkoviště je i kantýna, kde máme vlastního kuchaře, nebo společenské zázemí s televizí, pingpongovými stoly a podobně," říká v rozhovoru Aleš Gothard, podle nějž jsou například v Norsku časté kontroly, které prověřují, jestli se firma dobře stará o své zaměstnance na stavbě.

Občas vyrazí v týmu Metrostavu za prací na sever i žena, ale je to spíše výjimka. V rozhovoru také uslyšíte, jak se liší veřejné soutěže na stavební práce ve Skandinávii od těch českých, proč v Norsku musíte založit dceřinou společnost, abyste se dostali jako firma na stejné podmínky nebo ceny jako místní, i jaké se aktuálně používají pro ražbu ve skalách trhaviny.

See omnystudio.com/listener for privacy information.