My na Západě žijeme ve společnostech, ve kterých se primárně považujeme za občany dotyčného státu a až potom následuje naše identita etnická, náboženská, kulturní apod. Zákony státu klademe nad zákony rodiny nebo dílčí skupiny, komunity.

Na Blízkém východě v tradičních společnostech je tomu jinak. Obyvatelé jsou primárně loajální vůči svým rodovým, etnickým a náboženským skupinám. V tomto prostředí vzniká Stát Izrael, který v inspiraci evropskými hodnotami rovnosti, svornosti a bratrství klade občanskou identitu na první místo.

Zároveň absorbuje velké množství rozmanité populace, která si zachovává svoji náboženskou, etnickou a kulturní rozmanitost.

Od roku 1948 se přistěhovalo do Izraele 3,3 milionu lidí, kteří sem přišli ze 143 zemí světa. Identita v občanském průkazu Izraelce tak může být židovská, arabská, drúzská nebo aramejská.

V Izraeli žije dnes celkově 10 milionů obyvatel, z toho tvoří 74 % Židé, 21 % Arabové a 5 % ostatní menšiny.

O koexistenci rozmanitých etnik a náboženských skupin uvnitř izraelské společnosti vypráví hebraistka a kulturoložka Terezie Dubinová.