Rozhovor s právničkou, senátorkou z Doks u Kladna, manželkou a matkou pěti dětí Adélou Šípovou. Opět na pořadu dne je Istanbulská úmluva. Kolikrát ještě se toto téma vynoří a rozvine do nekončících hádek? Je opravdu tak škodlivá, ba přímo démonická, jak vypadá z mnohých nejen církevních reakcí? Co dobrého může přinést a co naopak může poničit? A je potřebná? Není už to prospěšné obsažené v jiných zákonech? V čem je či může být riziková? Nediskriminuje muže? Jaký je úmysl tvůrců této úmluvy? Je motivovaný jen ochranou obětí domácího násilí, nebo se v úmluvě skrývá možnost zpochybnění takzvané tradiční rodiny a podobně? Je to právní dokument nebo ideologický? Jaká je zkušenost ze zemí, kde již úmluva dávno platí, jako je například "katolické" Polsko, Španělsko, Itálie či Portugalsko? V neděli 1. října Istanbulská úmluva vstoupila v platnost v Evropské unii jako celku, to znamená, že pro několik málo zemí, které ji ještě neratifikovaly, tedy i pro Česko bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci Evropské unie. Připravil Jan Hanák.

Adéla Šípová se narodila v roce 1980 ve Vlašimi. Dětství prožila v Praze, rok 1992 strávila u příbuzných v Sydney, kde chodila i do školy, pak se s rodiči a bratrem přestěhovala na statek v malé obci Dolany na Kladensku. V Kladně vystudovala gymnázium, po maturitě se vdala a přestěhovala do nedalekých Doks, kde bydlí doposud. Po narození první dcery zahájila studium Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v průběhu se narodily další dvě dívky. Po studiích vstoupila do advokacie. Později přivedla na svět ještě syna a dceru. V roce 2020 byla zvolena do Senátu Parlamentu ČR za obvod Kladno.