Rozhovor s představiteli takzvané Františkovy ekonomiky Josefem Zvoníčkem, koordinátorem aktivity v Česku a na Slovensku, a Erikou Šlachtovou, vědkyní Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a podnikovou ekoložkou. Co je vede i jako křesťany k tak velkému angažmá ve prospěch ochrany životního prostředí? Je Františkova ekonomika víc o assisském světci nebo současném papeži? A není to celé naivní? Nebo nedůležité vzhledem k tomu, že celý svět svázaný časem stejně spěje k zániku a křesťan by se měl věnovat spíš věčnosti, tedy oblasti duchovní? Nebo je vztah člověka a planety Země záležitostí duchovní? A možná především? Ovšem nezavání to modlářstvím? Mladí křesťané z Františkovy ekonomiky "sní o světě bez válek, o světě, který chrání svůj domov, planetu, o světě s udržitelným životním stylem, o světě se zdravou půdou a potravinami, o světě s rovnými příležitostmi, o světě plném dialogu, o světě bez propastných nerovností, o světě, kde business pomáhá druhým". "Neblázněte a stůjte oběma nohama na zemi," mohou často slyšet od starších a zkušenějších. Jenže princip chůze spočívá v tom, že jedna noha stojí na zemi a druhá se vznáší. Kdo jen stojí oběma nohama na zemi, po nějaké době shnije jak starý pařez. Není rolí mládí otevírat témata, bezelstně, možná naivně, ale otevírat, aby ti starší, míněno zejména duchem, neskončili v hnilobném rozkladu? A není rolí stáří svou moudrostí inspirovat mládí, nabízet mu zpětnou vazbu, aniž by páchalo nevyžádané rady, podpořit mladý rozlet, jakkoliv s rizikem pádu, než aby ho dusilo v samém zárodku? Ekonomika není jen o penězích. Sousloví oikos-nomos hovoří o správě domu, uspořádání života, světa, kde duchovní se snoubí s hmotným. Koneckonců podobně jako v člověku samém. Připravil Jan Hanák.