Dnešní díl jsem točil sám v lese bez Tomáše a úplně se mi nevyvedlo držet kameru stabilně, takže je to trochu vizuální divočina. Naštěstí tady jsou slova důležitější než můj obličej.

Kdysi dávno jsem četl knihu Cesta opravdového muže, kde se píše, že muž musí ustát emoce svojí ženy. Já to ale pochopil, že muž musí ustát všechno, že právě to je důkaz jeho síly a hodnoty. 

A tak jsem držel jako býk (nebo vůl?), snažil jsem se vydržet v práci, kterou jsem neměl rád, držel jsem ve vztahu a nechal si od ženy líbit celou řadu nedůstojného a malého chování, snažil jsem se vydržet ve vlastním vnitřním světě, který byl plný pochyb, obav a nejistot. Věřil jsem, že čím víc vydržím, tím jsem silnější a hodnotnější.

Přitom celou tu dobu jsem měl cestu ke změně otevřenou, podobně jako miliony mužů, kteří se taky snaží vydržet i to,  co už dávno nemá smysl a co je doslova poškozuje (fyzicky, emocionálně, psychologicky ...).

Jak tohle "musím to vydržet" vzniká a jak se z jeho omezujících spárů osvobodit?

https://www.vzmuz.se

vzmuzse@vzmuz.se