Dlouho jsem si myslel, že jsem svobodný chlap. Pak jsem si všiml, že stačí jedna věta od partnerky a moje reaktivita za mě rozhodne celý večer. Vnitřní svoboda nezačíná tím, že tě nic nezasáhne. Začíná ve chvíli, kdy v sobě objevíš vnitřního pozorovatele.

Znáš to. Jedna věta, jeden tón, jeden pohled. Někdo z nás vybuchne, vyhraje hádku a prohraje večer. Většina z nás to ale dělá potichu: stáhneme se. Zmlkneme, odejdeme do garáže, zavřeme se v telefonu. „Nic, jsem v pohodě.“ Nekřičíme, tak si myslíme, že to máme pod kontrolou. Jenže i ústup je reakce. Rozhodla za tebe tvoje emoční rána, ne ty.

S Karlem se v tomhle rozhovoru ptáme, kdo v tobě drží tu vteřinu mezi zásahem a reakcí. A bouráme mýty, na kterých si my chlapi lámeme zuby: pozorování není přemýšlení o sobě, není to odpojení od emocí a klid neznamená nechat si všechno líbit.

Krokodýl leží v řece bez hnutí. Vypadá líně. Není. Je maximálně bdělý a když přijde jeho okamžik, udeří jednou a přesně. Takhle vypadá muž, který v sobě rozvíjí kvalitu pozorování.

Pochopit se to dá za hodinu. Změní se to, až když to zažiješ. Proto děláme Cestu duše, čtyři dny naživo, 19.–22. listopadu 2026, Živá voda u Kohoutova. Maximálně 23 mužů.

Přihláška: https://zivoucisila.cz/cesta-duse/

Vybuchneš, nebo se stáhneš? Napiš mi do komentářů. Čtu všechno.

Individuální provázení a skupinová setkání

Aleš - https://alesismail.cz

Karel - http://www.snyseplni.cz