Izraelská armáda v noci na úterý zahájila na jihu Libanonu pozemní operaci, kterou označila za omezenou a přesně cílenou na pozice Hizballáhu, který útoky Izraeli opětoval. „Ukazuje to velkou převahu Izraele například ve vzdušných silách, v tom vést cílené bombardovací akce, ale především velkou technologickou a špionážní převahu. Tak, jak Izrael v minulé dekádě, což se ukázalo loni v říjnu, podcenil Hamás, tak se soustředil na Hizballáh. Je ale otázka, co bude teď. V minulosti Hizballáh vyrostl jako partyzáni proti izraelské okupaci jižního Libanonu, tehdy válka trvala skoro 20 let, a Hizballáh ji pak nakonec v podstatě vyhrál, protože se Izrael z jihu země stáhnul, tak uvidíme, jestli se izraelská armáda nějakým způsobem poučila," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Připomíná však, že pro civilisty v Libanonu eskalace konfliktu znamená zhoršení už tak zdrcující situace. „Libanon je velmi malá země, rozlohou srovnatelná s Jihomoravským krajem, a zároveň velmi komplexní společnost, je tam mezi 15 a 20 náboženskými skupinami. Prochází ale šílenou ekonomickou krizí, zbankrotovala, spoustu služeb nefunguje. Země, která v regionu patřila k prosperujícím a relativně svobodným, je teď ekonomicky na dně. A sama v minulých dekádách pojala spoustu uprchlíků." Země proto požádala OSN o pomoc s milionem vysídlených lidí. Sleduje Izrael ofenzivou v Libanonu nějaký konkrétní cíl? A mohlo by ke vzájemným útokům s Hizballáhem dojít i bez podpory spojenců?