Po více než roce vzájemného ostřelování a dvou měsících otevřené války uzavřel Izrael a Hizballáh dohodu o příměří. „Podstatné je, že se de facto vrací k nenaplněné rezoluci OSN, která ukončila už tu předchozí válku mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Spočívá v tom, že v takovém pásmu o zhruba 30km na sever od izraelských hranic v budoucnu nebude Hizballáh a to území bude kontrolovat libanonská armáda a jednotky OSN. To, co je teď nové je, že pokud Hizballáh začne cokoliv porušovat, třeba že začne získávat zbraně, které by v budoucnu mohl použít proti Izraeli, tak bude mít Izrael právo včas zasáhnout a jednostranně jakékoliv posilování Hizballáhu v té oblasti zastavit," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Dohodu o příměří pomohly zprostředkovat Spojené státy v čele s Joe Bidenem a Francie. Její prezident Emmanuel Macron řekl, že příměří dává šanci Libanonu, aby se dostal z hluboké krize. „Ta šance je způsobená dramatickým oslabením Hizballáhu, který v mnoha směrech v minulých desetiletích blokoval a komplikoval pozitivní hospodářský vývoj v Libanonu," doplňuje Tomáš Lindner. Které momenty byly v konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem klíčové? Jak se k dohodě o příměří staví izraelští politici? A co příměří, které platí od středečního brzkého rána, znamená pro civilisty, kteří museli kvůli válce opustit své domovy?