Do sněmovních voleb v Česku bývají zhruba dva a půl měsíce. Předvolební průzkumy ukazují, že s jasným náskokem by zvítězilo hnutí ANO, za kterým následuje v současnosti vládní koalice Spolu, hnutí STAN, a za tím často s rozdílem jen jednoho procentního bodu SPD. Přestože voliči a voličky budou na začátku října rozhodovat o tom, jak se v zemi bude žít menšinám, jak stát bude přistupovat ke kultuře, klimatu nebo jak otevřená společnost v Česku bude, v současnosti to vypadá, jako by žádné volby být ani neměly, zamýšlí se ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Kampaň je velmi prázdná, obsahově ze všech stran. Veřejnost jako kdyby najednou neměla o toto téma zájem, jako kdyby najednou nebyl požadavek na politické strany. Jako kdybychom to brali tak, že holt už je vše rozdané a vybíráme si jen super menší zlo, protože tu je super zlý bubák, a to stačí," říká s tím, že se sice u každých voleb říká, že jde o hodně, nicméně ty současné jsou něčím přece jen klíčové: „Za posledních deset let význam každých voleb něčím narůstá. V devadesátých letech se zdálo, že všechny demokratické strany směřují k nějakým stejným parametrům vývoje. Řešilo se, jak silný má stát být, a podobně. V posledních letech se to hodně mění v tom, že je to mnohem osobnější, vyhrocenější, a to i co do rozdělování společnosti. A do toho se přidávají sociální sítě." Jak si vysvětlit, že lidé volby příliš neřeší? Může stranám a hnutím pomoct, že otálejí se zveřejněním programu? A co jsou letos rozhodující témata?