V azerbajdžánském hlavním městě Baku v pondělí začala klimatická konference COP29, které se účastní téměř dvě stovky států. Paradoxně se akce, na které se má řešit především rozsáhlejší financování klimatických opatření nebo třeba naplnění předchozích cílů týkajících se od fosilních paliv koná v zemi, jejíž ekonomika stojí právě na těžbě ropy a zemního plynu, které tvoří přibližně 95% příjmů z vývozu. A nejen to, v Azerbajdžánu jsou porušována lidská práva jak opozice, tak také médií či občanské společnosti. „Ty konference odráží svět, ve kterém žijeme. S tím bohužel přichází negativa, tedy že na této konferenci bude třeba i Afghánistán. Na druhou stranu ta COP poodhaluje i nějaké geopolitické vazby, a sice že právě i Česko nakupuje ropu a zemní plyn z Azerbajdžánu. Jednou z cest, jak z toho ven, může být, aby Česko nebylo tolik závislé na fosilních palivech a závislé na zemích jako Azerbajdžán, který sice vyváží svoji vlastní ropu a zemní plyn, ale potom je dováží z Ruska, čímž všichni přispíváme Rusku na financování války. Takže se nebavíme jen o klimatu, ale i o geopolitických dynamikách," upozorňuje ve Výtahu Respektu Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jak jednání na COP29 ovlivňuje vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách? A co se s klimatickými opatřeními stane, pokud od nich Trumpova administrativa odstoupí?