Šest hodin. Tak dlouho, respektive krátce, trvalo v Jižní Koreji stanné právo, které vyhlásil prezident Jun Sok-jol. Odůvodnil to tím, že opozice sympatizuje se Severní Koreou a paralyzuje vládu svojí protistátní činností. Důkazy ale žádné nepředložil. Jihokorejští poslanci a občané, kteří se, stejně jako policie, sešli u Parlamentu, ale vyvolali takový tlak, že hlava státu od svého rozhodnutí po pár hodinách ustoupila. „Celá tato situace ukázala, že demokracie v Jižní Koreji je silná a odolná vůči útokům zevnitř," říká ve Výtahu Respektu Tereza Novotná z Centra pro evropská studia na Svobodné univerzitě v Berlíně, která je i výzkumnou spolupracovnicí v EUROPEUM, s tím, že svět měl doteď o jihokorejském prezidentovi velmi nepřesnou představu. „V zahraničí má velmi dobrou pověst, má dobré vztahy s prezidentem Bidenem, pokusil se o urovnání vztahů s Japonskem, ale to naprosto kontrastuje s tím, jakou politiku prováděl a jak je populární doma. Už od začátku měl trochu autoritářské tendence, o kterých se v zahraničí příliš nepsalo. Velmi tvrě postupoval například vůči nevinářům nebo neziskovým organizacím," doplňuje s tím, že opozice již jihokorejského prezidenta vyzvala k odstoupení. Co by v tomto případě mohlo zabránit impeachmentu? Co může chaos způsobit ve vztazích se Severní Koreou? A mohlo by to nějak ovlivnit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem?