Bezprecedentní - tak by se dala popsat politická situace ve Francii po červnových předčasných volbách, ve kterých nikdo nezískal většinu, na první místo se nicméně dostala levicová koalice Nová lidová fronta, za ní skončili Macronovi centristé, a překvapivě třetí krajně pravicové Národní sdružení. Země následně dva měsíce neměla nejen premiéra, ale ještě před pár dny ani vládu. Teď už má však obojí, tedy premiéra Michela Barniera a středopravicový kabinet, na který tisíce Francouzů a Francouzek reagovaly protesty. Hlavním úkolem vlády teď nicméně hlavním úkolem bude vyřešit deficit státního rozpočtu. „Vymyká se tomu, co Evropská komise toleruje. Bude to hodně chaotická debata, jako všechno ostatní, co se teď ve Francii děje," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová s tím, že jedinou jistotou, kterou nová vláda přináší, je zřejmě zahraniční politika. „Ministrem zahraničí je Jean-Noël Barrot, který je proevropský. A je jedním z lidí, kteří navrhli příměří v Libanonu, je tedy otevřený spíše dialogu a diplomacii." Pokračovat bude Francie i v podpoře Ukrajiny. Ustojí ale Barnierova vláda tlak levice i krajní pravice? A nepřepočítal se Macron tentokrát?