Deset dní, tři sta čtyřicet filmů. Z toho 129 ve světové, 23 v mezinárodní a 11 v evropské premiéře. Takový byl 28. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, na němž se stal nejlepším českým filmem Dům bez východu od Tomáše Hlaváčka. Snímek je o obchodu s chudobou a praktikách, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny. Pozornost ale získal i film Prezidentka o Zuzaně Čaputové nebo snímky o novinářích. Jedním z nich je Reportáž psaná na benzínce o reportérce Respektu Ivaně Svobodové, dalším Válečný zpravodaj o reportérovi Českého rozhlasu Martinu Dorazínovi. „To, že vznikly dva filmy o novinářské profesi není náhoda. Odráží to tendenci a potřebu vypíchnout důležitost médií v dezinformační době,” říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová, která poukazuje i na to, že zatímco tématem loňského ročníku byly ženy, letos to byla zejména politika, a to v různých podobách. Jaké další snímky na festivalu Ji.hlava vynikly? Jaké postavení má tuzemský dokument? A mají autoři a autorky dokumentů dost možností, kde a jak své filmy představit?