Rozpočtový výbor ve středu doporučil Sněmovně schválit v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem ve výši 241 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale již dříve upozornila na mezery. Vláda je podle NNR příliš optimistická například v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo z příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Zároveň, u dotací na podporu obnovitelných zdrojů kabinet podle rady nejspíš počítá se změnou legislativy, přičemž upozornila, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platné zákony, nikoliv být založen na možných scénářích. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Filip Zelenka, některé části návrhu jsou v tomto případě vyloženě jen na papíře, bez ohledu na to, zda jsou reálné, či nikoliv. „To je stejné jako debata, která se kdysi vedla, a to o počtu státních zaměstnanců, když se škrtala tabulková místa, která byla dlouhodobě neobsazená. Takže na papíře pracovníků ubylo, rozpočtová stránka na to reagovala, ale ve skutečnosti o práci nikdo nepřišel, protože to bylo jen na papíře." Vedle toho je ale návrh státního rozpočtu, respektive reakce ministerstva financí na výtky NRR, důkazem o tom, že v Česku nadále nefunguje meziresortní spolupráce. Jsou mezery v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 něčím výjimečné, nebo je to běžná praxe? A má návrh šanci projít Sněmovnou?