Symbióza mezi hledištěm a jevištěm ho baví a naplňuje. Povinností herce je podle něj se učit. „Jsou hry, které prostupují politickou a společenskou situací, která se velice rychle mění, která může být v očích divadla trestána velkou ironií a které jsem já příznivec, aby člověk na klasickém textu vytvářel svůj názor na situaci,“ popisuje ve Vizitce. Jak si vybavuje své setkávání s mikrofonem? Proč má rád rozhlas? Opravdu se od svých osmnácti let nezměnil? Ptá se Michal Bureš.