Europa, Enceladus a další ledové měsíce patří mezi nejslibnější místa pro hledání mimozemského života. Nová česká studie ale upozorňuje na problém, který může budoucím sondám výrazně zkomplikovat práci: na jejich povrchu může vznikat extrémně pórovitý a křehký „nadýchaný led“.

Vědátoři týmu, v němž je i Petr Brož, fčil ale ukázali, že za specifických podmínek se led netvoří jako pevná krusta, ale spíše jako jakási kosmická ledová pěna nebo kaše. Takový materiál má velmi nízkou hustotu, snadno se drolí a jeho mechanické vlastnosti se výrazně liší od běžného ledu, se kterým počítají konstruktéři přistávacích modulů.

Objev je důležitý zejména pro budoucí mise k Europě a dalším ledovým světům. Pokud se podobný materiál na jejich povrchu skutečně nachází, budou muset konstruktéři přehodnotit návrhy přistávacích systémů i způsob odběru vzorků. Hledání života ve Sluneční soustavě tak možná komplikuje něco tak obyčejného – a zároveň neobyčejného – jako led...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor