Češi mají stále nejvíc peněz na běžných účtech. Bilion korun, které leží na spořicích účet, začíná erodovat. Exbankéř Lubor Žalman a ekonom Dominik Stroukal říkají, že bez akcií to nepůjde.

1,5 bilionu korun na běžných účtech. Jeden bilion na těch spořicích a jeden bilion na termínovaných. Třebaže vysoká inflace posledních let spořicí Čechy vyškolila, podle expertů nedostatečně.

„Jenom málo lidí pochopilo, že cesta ke spokojenému finančnímu stáří vede spíš přes cenné papíry než přes banky. Když jsem byl v bance, tak jsem tenhle fenomén měl rád. Teď, když jsem na druhé straně, tak to rád nemám. Je to iracionální,“ říká Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management, dříve šéf Raiffeisenbank.

Čas vyskočit ze spořicích účtů kvůli poklesu sazeb už dávno nastal, míní Žalman, ale lepší později než vůbec. „My jsme říkali před rokem a půl klientům, že je čas opustit spořicí účty a repofondy a přesunout peníze do dluhopisů, že nastává doba dluhopisová. Teď už jim říkáme, doba dluhopisová skončila, bez akcií a komodit to nepůjde.“

Jenže Češi jsou stále co do způsobu uložení peněz velmi konzervativní. „Z dotazníků vychází, že u nás lidi přesun peněz z běžného účtu na spořicí účet považují za investování,“ říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.

Podle Žalmana je to o mentalitě. „Na světě existují dvě kultury, jedna je investiční a jedna je spořicí, většinou v těch anglosaských zemích si lidi půjčují a investují, kdežto v německy mluvících zemích spoří. A my jsme jednoznačně německá kultura.“

Indikuje to recesi

Pokles sazeb začal v Česku loni v prosinci, ale další klesání už nebude tak rychlé, jak se čekalo, domnívá se Stroukal.„Přece jenom nám pořád ještě probublává inflace ze služeb. Pokles sazeb asi nepůjde v kadenci, na kterou jsme si teď začali pomalu zvykat. Ale v horizontu jednoho roku se dostaneme někam na 3,5 procenta.“ avizuje.

I vývoj sazeb v USA a eurozóně je otázkou. „Co se týče jak amerických, tak eurových sazeb, kdoví, jestli ten pokles vůbec přijde. Kdoví, jestli není za námi. Krátkodobé úrokové sazby jsou ve Spojených státech dneska pořád ještě vyšší než ty dlouhodobé a je to snad nejdelší období v historii, kdy je tam tzv. invertovaná úroková křivka. Tohle většinou indikuje recesi,“ říká Lubor Žalman.

Úroky na českých „spořácích“ zareagovaly na pokles sazeb okamžitě poklesem. „Některé banky dokonce už avizovaly, že na nich zautomatizovaly pokles sazeb. Jak bude padat reposazba, tak okamžitě s tím budou sazby spořicích účtů padat dolů,“ zmiňuje Dominik Stroukal.

Spořicí účty: Malé banky zatím úroky drží

Na trhu spořicích účtů jsou i výjimky. Část bank se snaží zuby nehty úroky držet, nechtějí přijít o klienty. „Kupují si trh. Pro menší banky je to akviziční strategie. To je rozhodnutí, které dělá víc marketingové než finanční oddělení,“ konstatuje Stroukal.

Nová Partners Banka láká klienty na 5,06 procenta, bez limitů. Trinity Bank nabízí 5,58 procenta pro nové klienty se vklady do 250 000 Kč. Banka VÚB nabízí nejlepší úročení za 5,45 procenta. Z velkých bank nabízejí nejlepší úroky Unicredit Bank a ČSOB a při splnění určitých podmínek pět procent.

Právě nejrůznější podmínky dokážou úročení dost proměnit. „Na jednom z účtů, který mám, je jedna z podmínek, že se úročí ta nejnižší úložka, kterou tam člověk má v daném kvartálu. Takže kdo si tam pošle nejdřív 5000, a pak dalších 100 tisíc, tak se jim zúročí jen těch pět,“ říká Stroukal.

Za rok odteď však budou úroky na „spořácích“ výrazně níž. Zhruba jedno procento pod základní úrokovou sazbou ČNB. Ta bude podle prognózy za rok 3,4 procenta, úroky na spořicích účtech lze tedy čekat kolem 2,5 procenta.

Ještě níže budou úroky termínovaných účtů. Přesto je výhodnější přesunout peníze tam, protože tam úroky zafixují. „Je to zdánlivě nelogické, protože nabídnou nižší sazbu, jenže nám ji celých třeba příštích dvanáct měsíců zachová. To ten spořicí účet může zítra nést třeba klidně o procento méně,“ upozorňuje Žalman.

Kam peníze přesunout?

Zatím nejlepší úrok na termínovaném kontu nabízí banka Creditas - 5,30 procenta při minimálním vkladu 5 000 Kč, na druhém místě je Max banka, která inzeruje shodně 5,30 procenta. U ní je ale minimální výše vkladu 100 000 Kč a na třetím místě je pak Unicredit Bank s pěti procenty s minimálním vkladem 30 000 Kč.

Repofondy, které svým výnosem po odečtení poplatku kopírují dvoutýdenní reposazbu ČNB, byly podle Lubora Žalmana rozumnou alternativou, když se bankám nechtělo zvedat úroky na spořicích a termínovaných účtech. Teď už tak výhodný není, přesto pro superkonzervativní střadatele smysl dává. „Kdo chce velmi, velmi konzervativně peníze uložit, tak repo fond je lepší než termíňák, protože má vyšší likviditu, můžu z něj vystoupit denně,“ říká Žalman.

Výnosy na dluhopisech klesají a budou klesat. Za posledních 12 měsíců nesly něco přes 10 procent, říká Lubor Žalman. Za rok by se výnos mohl pohybovat kolem šesti procent. To je citelný pokles, ovšem inflaci překonají bez problémů, míní investor.

Loni Češi na dluhopisy slyšeli. Podle statistiky Asociace pro kapitálový trh zaznamenaly dluhopisové fondy největší nárůst majetku, konkrétně o 41,5 miliardy korun. Následovaly fondy akciové, které rostly o 24 miliard. Za konzervativní investici nelze považovat investice do firemních bondů.

*****

• Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
• Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
• V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
• O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.