„Poprvé jsem Filipa poznal v roce 1979 na Jazzových dnech. Tenkrát v Lucerně přišel mladej kluk, co mě naprosto ohromil svým nasazením. Dal do piana všechno,“ vzpomíná v dokumentu Václav Koubek. Stejně jako Topolova zapálená interpretace vlastní tvorby pojila jej s Václavem Koubkem i společná vášeň pro pití. „V tý době jsme měli všichni strach a alkohol pomáhal se ho zbavit, až se to stalo normou. Alkohol byl znak protestu,“ uvažuje Koubek o rysech undergroundové scény.