Dle ekonomů se lidé chovají podle tzv. axiomu sobeckosti – tedy, že dělají vše proto, aby maximalizovali své hmotné zisky a zároveň předpokládají, že ostatní se budou chovat stejným způsobem. V přechozích výzkumech byl tento předpoklad porušen, vzorek byl však ve většině případů složen z vysokoškolských studentů a výsledky výzkumů byly velmi obdobné. Odchylka od takových výsledků byla pozorována při zkoumáni amazonského kmene Machiguenga. Autoři se proto rozhodli zkoumat 15 malých uzavřených společenství a zjistit, zda jejich chování ovlivňují spíše individuální atributy jako je věk, pohlaví nebo vzdělání, anebo spíše atributy skupiny, ve které jedinec žije. Za tímto účelem byly v kmenech provedeny experimentální hry Ultimatum Game, Dictator game a Public Goods Game. Pouze hra Ultimatum Game byla provedena ve všech skupinách, a proto se autoři zaměřují hlavně na ní. Autoři zjistili, že axiom sobeckosti byl porušen napříč všemi skupinami a zároveň byla mezi jednotlivými skupinami odhalená značná variance. Ukázalo se, že individuální faktory, vyjma skupinové příslušnosti, rozdílné chování mezi skupinami konzistentně nevysvětlují. Výrazná část rozdílů mezi skupinami byla způsobena odlišnou mírou tržní integrace a mírou lokální kooperace. Výsledky her zároveň často reflektovali vzorce interakce v běžném životě.