Základní ideou výstavy je zvýšení povědomí o rozsahu a smyslu konkrétního veřejného prostoru – Parteru Masarykovy ulice ve vztahu k umění, architektuře a krajinářské architektuře. Pokoušíme se o počátek mezioborového dialogu odborníků, umělců, místních politiků a hlavně obyvatel parteru, o jehož budoucnosti chceme vést diskuzi. Impulsem k vytvoření kurátorského projektu pracujícího s veřejným prostorem byla přímá konfrontace s životem a děním na nové lokalitě, kam Dům umění Ústí nad Labem dočasně přesídlil. Některé teze zůstávají pouze v idejích a vyčkávají na vhodnou příležitost k realizaci v budoucnu, neboť atraktivita a kvalita tohoto prostředí je přímo závislá na pochopení a propojení jeho minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Samotný městský prostor je totiž aktivní formou, ne pouhým nesouvislým souborem v gesci různých subjektů, a možná se s patřičným příběhem může dařit realizovat pokusy o vyjednávání. Oslovení participující umělci reagují na specifické prostory, témata, historii a ozvláštňují dosud poměrně problematickou lokalitu, kde je zapotřebí upozornit na základní problémy ohrožující veřejný prostor: jeho otevřenou či plíživou privatizaci, komercionalizaci a gentrifikaci; zanedbanost městských prostorů, které nestojí v centru pozornosti nebo patří do sociálně okrajových oblastí; přetrvávající upřednostňování soukromých zájmů. Pomyslné kategorie rozčleňují umělce do několika skupin reprezentujících principy, jak s veřejným prostorem pracovat (participační projekt, zvukové umění ve veřejném prostoru, funkční, vizuální a absurdní prvky a objekty v prostoru, hra, light design, akustické interaktivní prvky). Kurátorky: Martina Johnová a Iva Polanecká