1839 Jan Evangelista Purkyně fyziolog zakladatel cytologie purkyňovy buňky jedny z největších neuronových buněk keříčkovité dendrity srov Bezoutovy trojúhelníkové buňky - velikost těla i 20um 1878 sir William Crookes - vedení plynu 1920 Irwing Langmuir - připomíná průzračnou složku PLAZMA 4. skupenství, kvazineutralita, vysoká elektrická a tepelná vodivost, účinky EM pole, kolektivní chování λD>1 λD={[ε0*k*Tp*Tn]/[ni*(Tp-Tn)*e^2]}^(1/2) ni-počet ionizovaných částic, pro elektron λD= ((ε0*k*Te^2)/(ni*e^2))^(1/2). ND = n(4/3)π*λD^3. = 1,380*10^6 *T^(3/2)/n^(1/2) . ND - počet částic v Debeyho sféře ωτ>1 - kruhová plazmová frekvence, τ - doba mezi srážkami s neutrálními částicemi, síly EM působí více než hydrodynamické, Zápalné napětí Uz= {B*p*d}/{ln(A*p*d)-ln[ln(1+1/γ)]} γ=ns/np - koeficient sekundární emise e-, ns - množství sekundárních elektronů, np-množství primárních elektronů, minimální zápalné napětí plazma pro p*d [Pa*m] 10^0 - 10^1 Pa (Argon), vzduch 10^(-1) - 10^0 Pa- plně/částečně ionizovaná α=ni/(ni + nn) ni- počet ionizovaných částic nn-počet neutrálních částic, úplná ionizace - žádný vazebný e- E =1,36 * Z^2 [eV], grafy viz https://www.researchgate.net/publication/3164388_The_Atmospheric-Pressure_Plasma_Jet_A_Review_and_Comparison_to_Other_Plasma_Sources#pf2 (Fig 1 a Fig 3). Plazma nízkoteplotní (dále studené a teplé nízkoteplotní plazma) a vysokoteplotní. Teplota přechodu plynu na plazma závisí na tlaku a teplotě, nejvyšší teploty pro vznik plazmatu (asi 1eV - 11606 K) při p=10kPa