Ačkoli ještě nebylo zveřejněné příslušné nařízení vlády, podle kterého se stanoví minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, už nyní je na základě dat ohledně průměrné mzdy jasné, že celkově půjde o nárůst o více než 1000 Kč. Důvodem je kromě růstu průměrné mzdy i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u sociálního pojištění na 40 % průměrné mzdy, které přinesl konsolidační balíček. Od roku 2024 až do roku 2026 totiž roste minimální vyměřovací základ o 5 p. b. ročně.Loni tak došlo ke rekordnímu zvýšení minimální zálohy na sociální pojištění o 908 Kč na 3852 Kč, ke kterému přibyl další skokový růst letos, a to o 907 Kč na 4759 Kč (vedlejší 1496 Kč). Za poslední dva roky se tak minimální zálohy OSVČ na sociální pojištění zvýšily o 1815 Kč, tedy o vyšší částku, než o kolik vzrostly za předchozích 15 let. Kdyby zůstal vyměřovací základ na původní úrovni 25 %, činily by letos zálohy na sociální pojištění 3399 Kč.Zvýšení odvodů má nicméně dle expertů smysl, jelikož OSVČ sice mají kvůli nižším odvodům nižší důchody, zároveň ale mají při nízkých příjmech nárok na sociální dávky. Rozdíl ve zdanění zaměstnanců a OSVČ navíc nahrává i švarcsystému, na který dle odhadů pracuje až 175 tisíc OSVČ.✅O kolik se v roce 2026 zvýší zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ?✅Proč se zálohy OSVČ rekordně zvyšují?✅Jak je to se švarcsystémem, jak vznikl a co se s ním dá dělat?✅Jaké způsoby vykazování výdajů si OSVČ může zvolit?✅Jak je možné, že OSVČ s vysokými příjmy a paušální daní mají nárok na sociální dávky?