Sudety a vyloučené oblasti. Někdo oba pojmy spojuje, sociolog Josef Bernard je ale proti. Tyto regiony podle něj nemají stejné problémy, záleží, jak se prezentují. „Když o Sudetech mluvíme jako o problémové oblasti, kde nikdo nechce žít, regionu to nepomáhá,“ říká v audio rozhovoru s Janem Krbcem. Když se řekne české pohraničí, první asociací často bývá nezaměstnanost, chudoba nebo sociální vyloučení. A odtud už pramení tenká linka spojující tyto oblasti s pojmem ‚vyloučené lokality‘. S touto zkratkou ale nesouhlasí sociolog Josef Bernard. Nemá totiž rád generalizaci. „Pojem vyloučené lokality nemůžeme vztáhnout na Sudety jako celek. Řadu z nich opravdu najdeme v pohraničí, ale spoustu najdeme i jinde v republice,“ uvádí. Připouští ale, že v sudetských oblastech je obecně větší koncentrace chudoby, což vede k častějšímu výskytu takových lokalit, které by se daly označit jako vyloučené. Podle Bernarda v Česku mají tyto oblasti často i etnicky segregovaný charakter, z velké části jde totiž o romské lokality. Na volebních mapách je podle Bernarda hranice Sudet zřetelná, a to jak z hlediska volební účasti, tak volených stran. Důvodem je podle něj složení obyvatel. „Je tam více chudých lidí, jsou tam nižší mzdy a menší míra vzdělanosti, což nám vysvětluje, proč lidé tolik nechodí k volbám i které strany volí,“ vysvětluje Bernard. Zároveň ale připouští, že může částečnou roli hrát i historický kontext oblastí.