Největší výzvou je pro nevidomé podle Zdeňka Hlušího přijmout svoji situaci. „Jednodušší je to pro lidi, kteří nevidí od narození. Zvykají si snáz než člověk, který oslepne později. Každý člověk si dovede představit, jaké je to je, když najednou vypnout proud – najednou si nedojdou ani na záchod. No a nevidomému ten proud už nezapnou,“ vysvětluje Hluší. Lidé podle něj pomáhat chtějí, ne vždy to ale dělají dobře. „Chytnout vás a začnou vás někam táhnout,“ uvádí Hluší jako příklad a dodává, jak v takové situaci postupovat. „Je lepší se zeptat, jestli ten člověk pomoc potřebuje. Může se stát, že jen na někoho čekám nebo kontroluji telefon a nevidím, že zrovna stojím u přechodu. Za to, že chcete nabídnout pomoc, vám nikdo nevynadá, maximálně řekne, že ji nepotřebuje,“ říká. Zdeněk Hluší se ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých (SONS) ČR věnuje organizování času pro lidi, kteří jsou na tom podobně jako on. Sbírka Bílá pastelka, kterou SONS ČR pořádá, probíhá v českých ulicích letos už po šestadvacáté, a to mezi 13. a 15. říjnem. Podpoří například vzdělávání nevidomých a jejich zaměstnávání, výcvik vodicích psů, ale také třeba Centrum odstraňování bariér, které se snaží dělat veřejný prostor pro nevidomé bezpečnější a přívětivější. Přispět můžou lidé nejen v ulicích, ale takéonline.Celý rozhovor o sbírce Bílá pastelka a o tom, v čem je jiný život se zrakovým omezením, si můžete poslechnout v úvodu článku. Pokud máte zájem si s nevidomými o jejich životě popovídat osobně, můžete 21. října přijít na akci Kafe trochu jinak anebo si vyzkoušet běžné činnosti poslepu na zážitkovém dnu Zažít svět nevidomých, který SONS ČR pořádá v prostorách Technického muzea v Brně 15. listopadu.