Usebrání je termín užívaný především v křesťanství a znamená posbírání, zkoncentrování mysli, soustředění, ztišení, obrácení pozornosti do sebe, do přítomnosti daného okamžiku. Tato chvíle zastavení se a vypnutí vnějšího shonu je momentem nasměrování pozornosti od vnějšího světa k sobě samému a k Bohu, který přebývá jednak kdesi v nekonečnu a jednak zároveň v nitru každého člověka. Každý, kdo opravdu prožívá hudbu, zná ty momenty, kdy se ho některá skladba či útržek melodie dotkne tak intenzivně, že má pocit, jako by se ho právě dotklo ono krásné věčné, po kterém v duši toužíme. Právě takovou niternou hudbu od renesance až po 20. století nabídne další Švédský stůl.