Ministerstvo školství spustilo před třemi lety ambiciózní proces revize rámcově vzdělávacích programů v souvislosti s přijetím Strategie 2030+. Cílem je připravit žáky/ně a student(k)y na environmentální, technologické a sociální výzvy budoucnosti. Dynamice technologického vývoje už dnešní systém výuky neodpovídá a je třeba se rovněž zabývat alarmujícími fakty, jako je dlouhodobě odmítavý vztah českých žáků a žákyň ke škole, nárůst nejrůznějších psychických poruch, ale také rizikového chování u nejmladší generace. Na školách tedy leží velký balvan úkolů a zodpovědnosti. Ale nejsou na to samy. Už více než 15 let se řada kulturních a uměleckých institucí, projektů i jednotlivých osobností systematicky zabývá spoluprací se školami a obohacením školního programu o nejrůznější kulturní a umělecké projekty. Po mnoha letech je tu možnost přejít z projektového režimu ke kontinuálnímu a rozšířit nabídku hudebních a výtvarných výuk o dramatickou, audiovizuální a tanečně-pohybovou. Zní to krásně. Ale proces je to náročný a změna větší, než by se na první pohled zdálo. Mluvily jsme s Ondřejem Chrástem, náměstkem ministra kultury, Radkem Marušákem, vedoucím katedry výchovné dramatiky na DAMU a odborným garantem Národního pedagogického institutu za vzdělávací oblast umění a kultura, Katarínou Kalivodovou, ředitelkou Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání a místopředsedkyní platformy pro kreativní učení uMĚNÍM, která iniciovala soupis stanovisek k revizím RVP za kulturní aktéry a Petrou Kultovou, konzultantkou kreativity Centra uměleckých aktivit, příspěvkové organizace Královehradeckého kraje. Podcast Suflér vydává Institut umění – Divadelní ústav.