K atletice se dostal až v 17 letech na učňáku v Popradu a nad jeho běžeckým stylem mnozí ohrnovali nos. Nikdo by tehdy neřekl, že v sobě tenhle kluk, který hrál do té doby maximálně panelákovou ligu ve fotbale a v pozemním hokeji, ukrývá tak ohromný vytrvalostní potenciál.

Mít v sobě takový talent je krásná věc, ale rozvinout ho (třeba až na světovou úroveň) stejně stojí nekonečně mnoho sebekázně, času a energie. Róbert Štefko může v tomto ohledu sloužit jako vzor sportovce, který rozpoznal svůj dar a choval se k němu tak, jak bychom si to přáli od všech sportovních ikon.

Během své dvacetileté profesionální kariéry překonal všechny slovenské rekordy od míle až po maraton, byl čtvrtý na mistrovství Evropy, desátý na mistrovství světa v krosu a třikrát startoval na olympiádě. Ještě ve čtyřiceti letech vyhrál Běchovice. I přes tyto výjimečné úspěchy, se Štefko vždy držel stranou mediální pozornosti. O to více si vážím toho, že přijal pozvání do Štrekařů.

V podcastu s legendárním slovensko-českým běžcem probereme, proč se nestal reprezentačním trenérem, jestli se dá cit pro běžecké tempo naučit, v čem to mají dnešní vytrvalci těžší, proč mu dělalo dobře pít colu nebo jestli jeho svěřenec Jiří Homoláč ještě může překonat český maratonský rekord.

Přeji inspirativní poslech!