ANOTACE Přednáška se zaměří na to, jak se proměňoval pohled na Vietnam a Vietnamce v českém prostředí od roku 1918 do současnosti. Výklad poukáže na to, jak byl ovlivňován transnaciolním transferem idejí orientalismu nebo posléze antikolonialismu a internacionalismu. V přednášce bude brán zřetel i na specifický vývoj československé a české vietnamistiky. Pohled na Vietnamce v českých zemích od 1918 do současnosti procházel specifickým vývojem a dnes pro nás zajímavým vývojem. Ačkoli v žádném období nebylo Československo koloniální mocností, ve smyslu vlastnictví kolonií mimo Evropu docházelo ke kontaktům se zeměmi tzv. Třetího světa, tj. i s Vietnamem. Díky přeshraničnímu transferů idejí, přebíralo československé prostředí mnoho pohledů a diskurzů o Orientu obecně ze zahraniční. V období monarchie se nositelem tohoto přenosu stala nejprve šlechta díky svému nadnárodnímu charakteru, který ji umožnil propojení s koloniálním prostředím. S rozvojem univerzitního studia v podobě orientalistiky se studium stalo novým mediem přenosu, další takovým byli obchodníci působící ve Vietnamu. S příchodem samostatné republiky se část transnacionálního transferu zachovala. Po roce 1948 a příchodu komunistických idejí do řízení státu se postupně transferovaný diskurz začíná měnit. Více záleží na podpoře národněosvobozeneckých hnutí a státní komunikace je rámována antikoloniální a antiimperialistickou politikou. Přes oficiální postoj však narážíme i na projevy rasismu a xenofobie. Období po roce 1989 sice zachovalo mnoho z předchozích let ve vnímání Vietnamu a vietnamské menšiny, nicméně po pomyslném odchodu státního ideologického rámce zůstalo budování obrazu na společnosti samotné, která byla mnohdy ovlivněna příchodem idejí a obrazů ze západu.