ANOTACE Cílem této přednášky není pojednávat o přítomnosti Orientu v české spiritualitě obecně. Namísto toho se budeme věnovat jednomu z výrazných motivů českého duchovna: jeho převládající indicko-tibetské linii, která se táhne prakticky celým dvacátým stoletím. Ústí až v porevoluční pouto mezi Václavem Havlem a 14. dalajlamou, díky čemuž zvláštním způsobem vystupuje z prostředí samizdatu a undergroundu do veřejného prostoru prosáklého tzv. “hollywoodským buddhismem”. Nabírá tím novou podobu, ve které se skloubí náboženství, politika a ekonomika do jednoho populárně-esoterického organismu, který se zdá býti v lecčems "typicky českým". Roli tibetských a indických představ tak lze označit jako do jisté míry tendenční, nahrazující starší a hlouběji zakořeněné myšlenkové proudy spojené s hermetismem, židovskou mystikou a podobně. Zde se vrátíme k naší předcházející přednášce o Tibetu: dvě diskurzivní polohy ve kterých se Tibet pohybuje (teosoficko-esoterická vs. muzejně-archivní) jsou v českém prostředí akcentovány odlišně oproti západním zemím: prvně jmenovaná vystupuje jasně do popředí. Tento fakt budeme ilustrovat na relativně širokém spektru literárních ukázek z druhé poloviny dvacátého století, ve kterých jednotliví autoři vykreslují své pojetí Tibetu, často poměrně svérázné. Cílová skupina čtenářů těchto autorů byla početná a hlavně různorodá, pokrývající množství společenských kruhů a vrstev. České představy o Tibetu tak hluboce zakořenily v naší společnosti, že se staly i předmětem hoaxů a dezinformací. LITERATURA Meyrink, Gustav. 1993. “Hledání démonů v Tibetu” in Hašiš a jasnozřivost. Praha: Volvox globator. s. 40–44. Minařík, Květoslav. 1996. Milarepa. Praha: Canopus. s. 25–27 + 31–34 + vybrané poznámky (začínají na s. 35). Beba, Karel. 1958. Tajemný Tibet. Praha: Naše vojsko. s. 129–140. Lesný, Vincenc. 1948. Buddhismus. Praha: Samcovo knihkupectví. s. 375–381. Tomáš, Eduard. 1994. “Zloděj Snů” in Růžový Elixír. Praha: Avatar. s. 13–21. DALŠÍ ČETBA Urban, Hugh. 2008. “The Yoga of Sex: Tantra, Orientalism, and Sex Magic in the Ordo Templi Orientis.” In Hidden Intercourse. Eros and Sexuality in the History of Western Esotericism, edited by Wouter J. Hanegraaff, and Jeffrey Kripal. Leiden: Brill Publishers. s. 401–443. Rozehnalová, Jana. 2005. “Zrcadlo orientalismu – obrazy Tibetu v českém prostředí.” Mezinárodní vztahy (3): 44–62. Anonym. 2016. Než budete s idioty věšet tibetské vlajky in Severočeská pravda: List pokrokových občanů. Available at severoceskapravda.cz: http://www.severoceskapravda.cz/index.php/historie/716-než-budete-s-idioty-věšet-tibetské-vlajky [12.1.2021]. Slobodník, Martin. 2016. O tradičním Tibetu: propaganda versus fakta in Manipulátoři. Available at manipulatori.cz: https://manipulatori.cz/o-tradicnim-tibetu-propaganda-versus-fakta/ [12.1.2021]. Hanker, Martin a Jandáček, Petr. 2020. “Dynamika tibetských motivů v českém esoterismu a spiritualitě” in Dingir 3/2020, s. 83–86. INFORMACE O PŘEDNÁŠKOVÉM CYKLU V úvodních týdnech studenty seznamuje s Orientalismem od Edwarda Saida a představuje významné Saidovy následovníky (autory postkoloniálních studií, např. Gayatri Spivak), odpůrce (např. Wilhelm Halbfass) a ty, kteří se Saidem polemizují a vztah k “jinému” v “Orientu” zkoumají pomocí odlišných metodologií (např. Ian Buruma). Předmět následně představuje reflexe orientalismu a postkoloniální teorie v jednotlivých areálových disciplínách zaměřených na Blízký východ, severní Afriku, Vietnam, Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko a Turecko. Závěrečné dvě hodiny jsou věnovány české reflexi orientalismu v literatuře a duchovní oblasti. Zatímco výchozí texty postkoloniální teorie se zaměřují zejména na reflexi Orientu v západoevropských mocnostech ve vztahu k zemím, kam pronikala jejich koloniální expanze, tento předmět má širší záběr a zahrnuje jak země centrální, jihovýchodní a východní Asie, tak i širší okruh nositelů koloniálních ideologií včetně Ruska a Japonska. 🔴 Úvod – Martin