V různých oborech lidské činnosti se traduje – někdy s porozuměním a jindy s hořkostí – odvěké manažerské pravidlo. Spočívá v tom, že jakmile se jednou někdo etabluje jako špičkový manažer, bývá takzvaně nesestřelitelný. I když musí jednu instituci, kde stál u kormidla, z toho či onoho důvodu opustit, objeví se o jeho služby zájem v jiné, podobné firmě.
Jednou z klíčových osobností minimálně prvních dekád 20. století je určitě vídeňský rodák s portugalsky znějícím příjmením. Alexander Pereira. Jeho cesta vzhůru operním světem sice načala nenápadně a zvolna. Nicméně na ní vystřídal klíčová operní působiště v Evropě.