Štěchovický poklad: Jak to bylo ve skutečnosti
39:51

Štěchovický poklad: Jak to bylo ve skutečnosti

13.03.2023

Tajná akce americké armády, kdy bez vědomí Prahy vyjela skupina vojáků vyzvednout desítky beden z neznámým obsahem do Štěchovic, rozpoutala v roce 1946 diplomatickou roztržku. A další desítky let zaměstnávala úřady i média.

Byl to nekonečný seriál, který počátkem 90. let se zájmem sledovali téměř všichni Češi. Ve Štěchovicích na jih od Prahy se sjížděli zvědavci, amatérští i profesionální hledači a novináři. Na místo je táhly zvěsti o tom, že kdesi tam v kopcích leží zakopaný nacistický poklad nedozírné hodnoty.

Hlavními postavami byl Helmut Gaensel a jeho konkurent Josef Mužík. Jak se nakonec ukázalo, byl to právě prvně jmenovaný, který hrál v celém případu klíčovou roli. „Mně už tenkrát Gaensel přišel jako exotická figurka. Říkal, že měl po válce zlaté doly v Brazílii. Ale že vyrostl v českém pohraničí, protože byl sudetský Němec,“ vzpomíná v podcastu Skutečné české záhady novinář Josef Klíma, který v 90. letech jezdil do Štěchovic točit reportáže o hledání pokladu.

Co ale měli hledači v ruce? Především zprávy o tajné akci americké armády, která v roce 1946 ze štěchovických kopců vyzvedla desítky beden s neznámým obsahem. Když se o tom dozvěděly československé úřady, došlo k diplomatické roztržce. Praha si následně vyžádala z amerického zajetí Emila Kleina, který byl za války vedoucím ženijní školy SS v sousedním Hradištku. A Klein byl za uložení beden zodpovědný.

Klein byl následně odsouzen na 20 let za válečné zločiny. Ve vězení však začal tvrdit, že Američané neobjevili vše, co bylo ve Štěchovicích. Že prý jsou tam ještě další bedny s dokumenty i tajnými vynálezy a zbraněmi. Takže ho léta Státní bezpečnost (StB) vozila na místo, aby jim ukázal, kde se vše nachází. Nic ale neobjevili. Nakonec byl v roce 1964 propuštěn a vyhoštěn do západního Německa. 

Ještě předtím se ve vězení seznámil právě s Helmutem Gaenselem. Ten se pár let po svém  propuštění ohlásil na Ministerstvu vnitra s tvrzením, že mu Klein vyzradil tajemství o nacistickém pokladu ve Štěchovicích. Mělo jít on tajné dokumenty, zbraně a cennosti za 3,5 miliardy dolarů. Komunisté tak Gaenselovi povolili jezdit na Západ, aby z Kleina vytáhl přesnější informace. Gaensel jezdil tam a zpět, ale v srpnu 1968 se už nevrátil.

Přijel až počátkem 90. let s historkou, že jako agent StB byl ve vězení nasazen právě na Kleina. Jenže tahle legenda padla, když se otevřel Archiv bezpečnostních složek. „Ukázalo se, že Gaensel byl ve vězení za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, kdy coby vedoucí jednoty v Pětipsech na Lounsku způsobil manko tehdejších 20 000 Kč a dostal za to  šest let,“ říká novinář Jaroslav Mareš.

Gaensel ještě předtím úspěšně tahal ze sponzorů peníze na hledání štěchovického pokladu, k tomu ale potřeboval média „Jednou za rok nás novináře sezval do penzionu ve Štěchovicích, tam nás bohatě pohostil. Ukázal nám kus shnilého prkna, na kterém byl vyražený nějaký znak SS, a říkal, že už je blízko,“ vzpomíná Josef Klíma.

Roky běžely, ale poklad stále nikde. Média to přestalo pomalu zajímat a aktivita Gaensela, Mužíka i jiných hledačů ve druhé polovině 90. let také opadla. Až po letech se k případu vrátil Jaroslav Mareš a po dlouhém studiu archiválií i rozhovorů s pamětníky dostal loni před kameru Helmuta Gaensela. A ten se nakonec přiznal, že všechno je jinak. 

„Klein nemluvil o zlatu ani nikdy nepoužil slovo poklad. Já jsem používal slovo poklad,“ tvrdí Gaensel. Ten v 60. letech ve valdické věznici přišel na to, jak historku o uložených bednách ve Štěchovicích zpeněžit. A desítky let tak ze sponzorů tahal peníze, ať už to byla StB, nebo později zahraniční a čeští mecenáši.

Kde se vzala Kleinova mapa údajně vedoucí k pokladu? Co se dělo na Medníku na podzim 1989? A co objevili Američané v bednách ze Štěchovic? Poslechněte si pátý díl nové série.

Skutečné české záhady

  • Podcastová série Josefa Klímy a Jaroslava Mareše o vyřešených i nevyřešených případech naší historie.
  • Odebírejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a ve všech podcastových aplikacích.
  • Reakce, vzkazy i náměty pro Tým Josefa Klímy a podcast Skutečné české záhady posílejte na adresu klimuvtym@sz.cz

Podcast Skutečné české záhady je vložený na túto stránku z otvoreného informačného zdroja RSS. Všetky informácie, texty, predmety ochrany a ďalšie metadáta z informačného zdroja RSS sú majetkom autora podcastu a nie sú vlastníctvom prevádzkovateľa Podmaz, ktorý ani nevytvára ani nezodpovedá za ich obsah podcastov. Ak máš za to, že podcast porušuje práva iných osôb alebo pravidlá Podmaz, môžeš nahlásiť obsah. Ak je toto tvoj podcast a chceš získať kontrolu nad týmto profilom klikni sem.

Táto webová stránka používa súbory cookies, ktoré sú potrebné pre správne fungovanie a skvalitňovanie webovej stránky. Ďalšie informácie o tom, ako používame súbory cookies, nájdete tu.
Bližšie informácie o spracúvaní osobných údajov ako aj o súboroch cookies nájdete tu.

Technické cookies

Vždy aktívne cookies sú nevyhnutne potrebné na základné fungovanie. Bez týchto súborov by sme nemohli poskytovať služby, ktoré umožňujú tejto stránke fungovať.

Funkčné cookies

Funkčné cookies vylepšujú fungovanie webových stránok, nakoľko si môžu pamätať napríklad informácie ako používateľské meno, jazyk alebo preferovanú polohu. Vďaka zapamätaniu si Vašich volieb môže stránka poskytovať vylepšené a osobnejšie služby.

Analytické cookies

Tieto cookies zhromažďujú anonymné informácie o tom, ako používatelia využívajú webové stránky. Z týchto dát sa dozvieme, ako používatelia reagujú na stránku poskytnutím informácií o tom, aké oblasti navštívili, aký čas na našej stránke strávili, a či sa pri tom vyskytli nejaké problémy, napríklad chybové hlásenia, čo nám pomáha vylepšovať webovú stránku.

Marketingové cookies

Marketingové cookies pomáhajú sledovať Vaše online návštevy a aktivitu na našich webových stránkach. Uvedené pomáha poskytovať a zobrazovať Vám relevantnejšie reklamy alebo obmedzujú počet zobrazení reklamy. Tieto súbory cookie môžu zdieľať tieto informácie s inými organizáciami alebo inzerentmi. Ide o trvalé súbory cookie a takmer vždy pochádzajú od tretích strán.