Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 13. 9. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Z technických důvodů neobsahuje záznam kompletní diskuzi.

Zdůrazňování role oběti, jež čerpá z (více či méně oprávněného) pocitu nespravedlnosti a křivdy, či dokonce odkazuje ke konkrétním zločinům, se stává v současnosti hojně využívaným politickým nástrojem, napříč Evropou i v USA. Ve střední a východní Evropě se tento vzorec úzce pojí s politikou paměti, komunistickou minulostí a válečnou zkušeností. Efektivně jej využívají především autoritářské a populistické diskurzy. Svým emocionálním nábojem dovedou bez velkého úsilí mobilizovat společnost a zároveň pracují s jednoduchou zkratkou, která binárním rozdělením společnosti na „my a oni“ legitimizuje postoje většiny. Ta je prezentována jako dobrá, vždy stojící na správné straně. Jsou tyto narativy společností skutečně přijímány? Pokud ano, proč tomu tak je? Hledání odpovědí na tyto a další otázky bylo hlavním cílem semináře.

Navzdory odlišnému kontextu lze v srbské i české paměti nalézt společné motivy pocitu ublíženosti, které souvisejí s geopolitickou pozicí „malého“ státu a s dějinnou zkušeností podloženou skepsí vůči mocnostem. Hlavní přednášející nejprve nastínila některé základní rysy politiky ublíženosti a zaměřila se na perspektivy a východiska českých a srbských studentů, mezi nimiž prováděla empirický výzkum. Prokazatelná přitažlivost schematického a viktimizačního pojetí kolektivní paměti otevírá možná překvapivou charakteristiku mladé generace v obou zkoumaných zemích.

Vystupující: Jessie Barton Hronešová (University College London)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR, v. v. i.) a Jakub Eberle (ÚMV)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.