Většina z nás má nyní privilegium vnímat environmentální rozvrat primárně skrze to, jak jej pojmenovává věda. S vědou také spojujeme své naděje na jeho řešení. Jenže co když je věda tím, jak nás naučila o přírodě přemýšlet, součástí problému? V naší kultuře jsme zvyklí chápat se jako od přírody oddělení. Třebaže ji máme rádi nebo se ji snažíme chránit, naše vnímavost a vztah k ní jsou určeny představou lidské výlučnosti. Možná je i tato mentální distance od nelidského to, co je třeba změnit, abychom mohli environmentálním hrozbám účinně čelit.V této debatě se potkali ekolog a vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR Jan Roleček, režisérka a etnozooložka Hana Nováková a interdisciplinární výzkumník na Katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Daněk. Online se k ní připojil německý biolog, filozof a spisovatel Andreas Weber. Debatu moderoval environmentální výzkumník Ľuboš Slovák.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram a Twitter.