Poprvé se oba vzdálili z domova od jejich novorozené dcerky Emy.

Jan byl okouzlen představením Anastasia, mnohokrát ho během večera citoval a odkazoval publikum na moudrost Anastasiina poselství ve vztahu k druhému pohlaví. On sám vyzařoval velkou lásku a úctu ke své žene Šárce. Nabádal ženy, aby se nebály být bohyněmi, které budou chtít muži chránit a obdivovat. 

O svém poslání funkčního lékaře říká:

"Pokud chce lékař skutečně vyléčit, měl by pochopit příběh člověka, který za ním přichází. Měl by mít znalost o komplexním fungování lidského organismu, měl by disponovat nástroji k identifikaci skrytých příčin poruch fyziologické rovnováhy a měl by být sám v rovnováze."

K těmto slovům není co dodat, než že jen souhlasit a přát si, aby toto motto bylo doménou každé ordinace.

A jakou ženu má Jan Vojáček? Krásnou. Uvědomělou a také jogínku.

Založila jógové studio Jógovna, kde se i sama učí. Napsala knihu Deník jogínky a sama o sobě říká:

"S jógou jsem se setkávala od dětských let, kdy nám táta kladl na srdce laskavost, nenásilí, nehrabivost čistotu a spokojenost tam, kde jsme a s tím, kým jsme... Tato i další životní kréda jsem pak našla pod jménem jóga."