Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?